Původně jsem chtěla rodit v porodnici v Hořovicích kousek od naší chaty, i díky Tvému on-line kurzu jsem se ale nakonec více zabývala porodnicemi, zajela jsem si do Hořovic a zjistila, že tam úplně nejsou přírodnímu porodu otevření. Tak jsem nakonec zvolila porodnici v Rakovníku, kam lidé z Prahy často jezdí, když chtějí rodit přirozeně. Našla jsem si tam i skvělou dulu Pavlu Srédlovou Malafovou. S několika dulami jsem se sešla na kávu, abych je poznala, u Pavly jsem si domluvila těhotenskou masáž a po masáži a povídání u čaje jsem si uvědomila, že jsem tak uvolněná a v pohodě, že se přesně takhle chci cítit i při porodu a Pavlu jsem si k porodu pozvala. Měli jsme několik schůzek společně i s tatínkem miminka u nás na chatě a Pavla nám oběma sedla. Byla moc milá, masírovala mě, procházela s námi porodní přání a vysvětlovala, co nás čeká.

Pár dní po termínu už jsem začínala být nervózní z možného vyvolání, ale Pavla zůstávala v pohodě a tak jsme byli v klidu doma, až jsem si vyrazila na delší procházku a Chai laté. Kolem 3. ráno jsem vstala, abych si došla na toaletu a začala jsem cítit první vlnky. Napsala jsem Pavle a ta mi hned odepsala krásnou zprávu, že na mě zrovna myslela. Domluvily jsme se, že si dám sprchu. Vlnky neustaly, takže jsme byly dál v kontaktu a sešly jsme se u nás na chatě poblíž Rakovníka asi v 7 ráno. Tatínka jsem v 5 budila a vůbec nevěřil, že už rodíme 😀 Dala jsem si vanu, Pavla mě masírovala, předem mi i namíchala olejíček do rollonu, který jsem si používala a byl mi moc příjemný, ale na chatě jsme neměli jídlo, jen cornflakes, takže jsem v podstatě vůbec nejedla. Zpětně bych si určitě dala vydatnou snídani, abych měla sílu, to jsem podcenila. Dala jsem si i napářku a kolem 12. jsme se s Pavlou přesunuli do porodnice v Rakovníku. Byl tam prima doktor Stojka a porodní asistentka Magda, která mě nechala na pokoji úplně v klidu s mým týmem, nabídla vanu, už při přijmu jsem byla otevřená na 6cm a panovala super nálada. Bohužel na mě ale zapomněli s obědem a já jsem tedy vůbec nejedla. Objednali jsme si pizzu, ale nechtěla jsem partnera pustit, aby pro ní došel, když ji převezli, takže jsme jí neměli. Nechali jsme si jí položit na střechu auta, ale asi jí někdo vzal, po porodu už tam nebyla.

Mohla jsem být na žíněnce, různě se hýbat, k večeru přišla ještě druhá porodní asistentka, Markéta Scott Gasparová, která mě dala do spinning babies a praskla mi voda. Měla jsem štěstí na velkou odbornici Markétu, která působila i v Austrálii a dělala vše pro to, aby se malý narodil přirozeně, v klidu, aby se hezky nasměroval a vylezl. Celkově byla porodní asistentka Markéta moc šikovná, polohovala mě a pomáhala s rebozem malého nasměrovat, i když porod trval už dost dlouho, na nic nespěchala. Monitory byly citlivé, mohla jsem se pohybovat jak jsem chtěla a kam jsem chtěla, všichni mi říkali, že četli moje porodní přání i když mělo 2 strany což mě moc těšilo. Porodní pokoj byl krásný a moderní. Od té chvíle co mi praskla voda to bylo o dost intenzivnější a všechno jsem prožívala s větší silou. Do porodnice volala moje máma, měla jsem pocit, že už to nezvládnu, povídaly jsme si a řekla jsem jí, že mám strach z císařského řezu, ubezpečila mě, že bude všechno fajn, ale pořád jsem prý říkala, že už chci domů a už to nezvládnu.

Poslali mě s partnerem do sprchy a tam jsem měla pocit, že se mi chce na velkou. Byla to ale už hlavička, tlačící se ven. Porodní asistentka přišla a kontrolovala ozvy. Vyhodnotila, že jsou špatné, že musím ven ze sprchy a tlačit. Na prahu koupelny a porodního pokoje mi tedy řekli, abych si lehla na dulu a tlačila. To jsem udělala, malý prý trochu vyjel ven, pak zase zpět a pak už byl venku úplně, tlačila jsem ale mimo kontrakce a poranila se. Malý měl kolem krku 3x omotanou pupeční šňůru, narodil se ve 22 hodin, hned mi ho přiložili, ale pak zase vzali kousek odemě na ošetření. Najednou byla místnost plná lidí, 2 porodní asistentky, doktor, lidé z novorozeneckého oddělení… do chvíle porodu ale respektovali moje přání a doktor nepřišel ani jednou, jen pak na šití, protože jsem se natrhla. Chtěli mi dát oxitocin kvůli placentě, i když jsem měla v porodním přání, že ho nechci, nicméně jsem prý hodně krvácela, tak zhodnotili, že to bude lepší. Jenže nějak jim nešel píchnout a měla jsem ruku od krve, to bylo trochu zvláštní, hlavně jsem ale chtěla, aby mi už dali malého. Záhy vyšla placenta a pak jsem ho hned dostala, hned se i přisál a bylo to moc fajn.

Celý den jsem ale nejedla, takže jsem byla hrozně slabá. Paní porodní asistentka mi dala svojí svačinu a ubytovala nás na čekatelském pokoji, aby se tatínek mohl starat o malého. Bylo to celé dost vyčerpávající a nějak jsem nečekala, že budu rodit celý den, zpětně bych se vybavila jídlem, to jsem podcenila. Taky jsem si tašku do porodnice měla balit s partnerem a ne sama, protože po šití se ho ptali kde jsou poporodní kalhotky a vložky a on jim tvrdil, že je nemáme. Samozřejmě jsem je sbalené měla, ale oba jsme byli úplně mimo a nemohli je najít. Takže možná nejlépe balit tašku s dulou, ta z nás byla nejúžasnější, celou dobu pomáhá a byli jsme moc rádi, že ji tam máme. Druhý den přišla se šicími bylinkami a dárkem. Šicí bylinky mi moc pomohly. Pak k nám Pavla ještě přijela na poporodní masáž a poprvé mi miminko navázala do šátku, naučila mě používat látkové plenky a moc mi pomohla v začátcích s miminkem.
Moc se mi líbilo, jak jsme se ženami z kurzu zůstaly v kontaktu přes whatsapp. Porodnici v Rakovníku můžu jedině doporučit, je skvělá.